Czech O-Tour píše příběhy

Už je to skoro měsíc od startu letošní Czech O-Tour. Přes tisíc závodníků zvládlo své tratě a psalo své příběhy. Většina z nich nám asi zůstane navždy skryta. My ale pár silných příběhů máme! Kdo byl první v cíli? Jaký je příběh ze sekáče nebo cesta na světový pohár? Co za pořadatelské zmatky přineslo počasí a jak se může pokazit první orienťák v životě?

Kdo byl první v cíli?

Ve 12:00 odstartoval první závod letošní Czech O-Tour. Kdo bude první v cíli? Kdo bude tím, kdo otevře závodní sezónu? Komentátoři při pohledu do cílové rovinky měli jasno. Alexei Rollier v kategorii H10L byl první a co víc, ve své kategorii zvítězil v sobotu i v neděli a doplnil tak svoje pěkné výsledky z O-Tour loni v Jizerkách a na Kokořínsku. “Závody byly dobré. A moc mě to bavilo. Žádnou velkou mapovou chybu,” prozradil nám závodník OK 99 Hradec Králové. “Po doběhu jsem běhal v bludišti. Pomáhal jsem v bazárku. A vyhlížel mámu až doběhne. Bludiště bylo super. A moc mě bavilo. Běžel jsem tolikrát, až jsem si trať zapamatoval zpaměti. A běžel jsem to 26krát,” opravil můj chybný výpočet jeho účasti na tratích v labyrintu. Dorazí v létě na Kokořínsko zaběhnout si další závody a zafandit v rámci Světového poháru? “Ano, dorazím. Pískovcové skály mám rád, protože jsou hezké.”

Příběh ze sekáče

I přes nepřízeň počasí se podařilo v O-bazárku ala sekáči protočit spoustu oblečení, bot a doplňků. Na mnoha tvářích se objevily úsměvy, věci s příběhem se vydaly k novým majitelům za dalším životem, mnoho lidí se ptalo, kdy bude stejná akce znovu. Zdá se, že to mělo smysl.  A příběhy? Například jedny elastické tříčtvrťáky se dostaly od jednoho kamaráda k druhému, což nám druhý den přišli oba vysmátí říct. Jak na to přišli? Večer byla na ubytování předváděčka a tam původní majitel poznal své bývalé kalhoty. Je zajímavé, že se tato směna nestala přirozeně. Je to tím, že si neradi říkáme mezi přáteli o peníze za kvalitní a použitelné věci? Je nám trapné vůbec něco nabízet? Nebo nás prostě jen nenapadne, že svršek ukrytý na dně skříně by ještě mohl posloužit? Kdo ví. Každopádně na další kolo sekáče se můžete těšit už na podzim při Šumavské Czech O-Tour.

Jak se probít až ke Světovému poháru

První závod Czech O-Tour okořenila účast české reprezentace, která měla závod na krátké trati jako nominační na Světový pohár v Norsku (startuje již ve čtvrtek 27. dubna a všechny závody budou živě na ČT sport). Tereza Čechová se pro letošní rok do reprezentačního týmu nedostala a figurovala pouze ve skupině “sledovaných”. Motivace trénovat a vrátit se do týmu byla ale obrovská. “S motivací jsem neměla velký problém. I díky přesunu ze školy do práce jsem se mohla v klidu soustředit na zimní přípravu, a tak jsem si skutečnost, že jsem mimo tým ani nepřipouštěla,” prozradila orienťáčka fyzioterapeutka. Nominační závod rozběhla skvěle, běžela bez chyb a nasadila výborné tempo a v cíli bylo jasno. “Chtěla jsem zaběhnout čistý vyrovnaný závod, abych mohla být se svýn výkonem spokojená.” A to se také povedlo! Na vítězku Vendulu Horčičkovou to nestačí, ale je to druhé místo! Vyčerpání nahradil široký úsměv, ruce vyletěly nad hlavu radostí a arénu Czech O-Tour alespoň na chvíli zalilo slunce. Tereza Čechová se nakonec dostala mezi nominované na svěťák v Norsku a nečekanou odměnou jí bylo také zařazení do týmu nadějí reprezentačního družstva.

Z bláta do louže aneb Příběh chodníčku očima pořadatele

Sobota, 17 hod. Máme po první deštivé etapě a usedáváme ke stolu s vedením golfového areálu, který nám zapůjčil pozemky pro Czech O-Tour. Kvůli nepříliš dobrému počasí však tréninkové hřiště, kde se závody odehrávaly, nevypadají zcela fit. Vzájemně domlouváme strategii na další den. “Máme takové desky nebo spíš podklážky pod stany. Teď je na ně pozdě, ale škoda, že jsme se nedomluvili před týdnem. Hodně by to trávníku pomohlo,” přiznala protistrana. “A zapůjčíte nám je na zítřek?” ptám se nesměle. Nevěřícně je na mě upřen zrak. “Ale to je asi 150 ks těžkých podlážek, které váží přes 30 kg a je nutná doprava na místo.” Žhavíme se Štěpánem Kroupou a Honzou Hasmanem mobily. Za 40 min je tu známý s velkým autem a navážíme první část “materiálu”. Další část pořadatelů, kteří byli rychle “naverbováni” staví v aréně nový chodníček. Jde to hůře a hůře, prší, je bláto, únava po celém dnu, příprava nočního závodu atd. Těsně před devátou je vše hotovo. Věřím, že extra práci nakonec všichni ocenili. Jak správci areálu, tak závodníci při nedělním závodě.

(očima ředitele seriálu Honzy Picka)

Poprvé na orienťáku

Jedním z cílů Czech O-Tour je nalákat k orienťáku nové zájemce a vytvořit nováčkům či začátečníkům ideální podmínky. Kromě řady dospělých účastníků v kategoriích OPEN si samozřejmě svůj první závod vyzkoušely i děti. Šarlota se postavila na start v kategorii fáborků a běžela sama bez rodičů. Před první etapou byla hodně nervózní a vzala si bohužel špatnou mapku a ztratila se. Potkala pak jiného závodícího chlapce a běžela za ním, měl totiž stejná čísla kontrol. Šarlotina maminka přiznala, že si myslela, že ji tento první zážitek odradí, protože byla smutná a měla strach, když se ztratila. Navíc jedna kontrala jí v čipu po hodině strávené v lese chyběla a byla diskvalifikována. Šarlota si ale chtěla výsledek vylepšit, tak běžela i druhý den. To už se těšila. Zaběhla výborně všechny kontroly a ve své kategorii doběhla na 1. místě. Co jí baví na orienťáku? Prý úplně všechno 😀!