Orienťák v Ústí: KOBUL a O-RUN našli společnou cestu

Czech O-Tour se daří spojovat. Závodníky, pořadatele, partnery. Jsou ale případy, kdy se spojí úplně vše zmíněné. Taková situace nastane v Krušných horách, kdy se na jedné lodi potkáme v sestavě Czech O-Tour, O-RUN a KOBUL. Pořadatelé, závodníci i partneři v jednom. Jak jsme se potkali s českou orienťáckou firmou O-RUN mapujeme už několik let. Jak ale došlo ke spojení O-RUN a spolupořadatele letošního podzimního kola KOBUL (KOB Ústí nad Labem)? Na to nám odpověděli Dan Jareš, Honza Votava a Radek Procházka.

Úplně na začátek, jaký byl impuls do nového klubového oblečení?

Dan Jareš: KOBUL vznikl v roce 2016, když jsem se k němu přidal (2017/18), neměl žádnou vlastní identifikaci a nebyl vidět. Tak jsme začali (někdy těsně před Covidem nebo v průběhu) s tehdejším předsedou řešit, že by bylo super mít dresy. Oslovili jsme (přes známé) slečnu, která studoval nějaký obor kolem designu a s ní jsme udělali po pár rozepřích návrh současných dresů. Takže šlo především o jasnou identifikaci klubu, aby nás bylo vidět a vědělo se, že existujeme.

Proč jste oslovili právě ORUN? Kde a jak jste se o ORUNu dozvěděli, to ještě současný trojúhleník Czech O-Tour – O-RUN – KOBUL neexistoval. 

Dan Jareš: Michal Glöckner si tehdy vzal za své, že popátrá mezi výrobci dresů, jaké jsou možnosti a tím, že O-RUN se specializuje na orienťák, tak ve finále byla volba jednoduchá.

Jak vlastně začíná taková spolupráce na produkci klubového vybavení s O-RUN? Čím se začíná?

Dan Jareš: Jak už jsme psal, nejdřív to začalo, jak by takový dres měl vypadat (návrh tehdy byl i včetně loga, protože to původní bylo opravdu hrozné, ale je třeba říct, že současné z původního vyšlo (Mariánský most jako dominanta Ústí). Pak jsme teprve začali komunikovat s O-RUN. Nejdřív Michal, poté to v rámci rozvoje klubu a přerozdělení činností převzal Honza.

Radek Procházka; O-RUN: Z Ústí nad Labem jsme byli osloveni na dálku, aniž bychom se znali a aniž bychom měli jiné než základní povědomí o existenci klubu. Zde je potřeba potvrdit Danova slova o primárním účelu naší spolupráce a to je jasná identifikace klubu. V tomhle si myslím, že jsme prozatím byli společně velmi úspěšní. Zpět k začátkům, takovéto oslovení “naslepo” je zhruba jen ve 20 % naší práce pro kluby, ale téměř ve 2/3 v případě firemních customizovaných zakázek. Z toho vyplývá, že na orienťáku většinou začínáme tak, že se potkáme na závodech osobně, většinou v našem O-RUN stanu. Pak už se rozbíhá celý proces. Představíme všechny možnosti produkce a společně vybereme ideální modely jak střihem, tak ale třeba i cenou a účelem. Souběžně se pak testují velikosti a připravuje grafika. V případě KOBULu, jsme jen dolaďovali již navržený koncept. Máme ale v týmu šikovné ruce a nápady na to, abychom pracovali na jednotlivých designech i třeba celém vizuálním konceptu klubu. Než se pustíme do produkce, ještě někdy měříme a testujeme barvy, aby vše ve výsledku dopadlo, jak má.

Co inspirovalo vaše vizuální představení a grafiku vaší klubové výbavy? 

Dan Jareš: Asi jsem tenkrát do toho mluvil nejvíc a měl jsem představu, aby to bylo něco jiného než běžně potkáváme (barvy i tom co ten dres vyjadřuje, prostě se odlišit a být vidět). Slečna na základě debat něco navrhla a současný vzhled byl toho výsledkem. Souřadnice na rukávu je Mírové náměstí v Ústí. Myslím, že se to moc povedlo.

Pomáhá vám spolupráce s O-RUN a její výsledky ve vnímání klubu zvenčí? Jak z o-komunity, tak ale i z řad veřejnosti? Přeci jen právě v posledních letech jste víc vidět.

Jan Votava: Je jasné, že bez jasné identifikace, v tomto případě oblečení, bychom tak viditelní nebyli. Troufáme si tvrdit, že náš design, který jsme společně s O-RUN vytvořili, je neobvyklý a budí pozornost, kdekoliv, kde se objeví. V oblasti už jsme si své místo našli. Několik našich členů se probojovalo do Žebříčku B, kde ostudu nedělají a díky tomu se podívali i na MČR. U veřejnosti je ohlasů méně, což je pravděpodobně dáno “skrytou” lesní povahou našeho sportu. 

Za naší větší viditelností však není jen oblečení, ale především mnohem intenzivnější práce trenérů a organizačního týmu. Máme to štěstí, že se v klubu sešla skvělá parta, která je připravená se rozvoji OB v Ústí dlouhodobě věnovat. Nelze však ani opominout podporu města Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a NSA, bez jejichž podpory by některé naše vize nešlo naplňovat.

Co vše spolu s O-RUN aktuálně máte v repertoáru?

Jan Votava: Jsou to dresy, mikiny, bundy, čelenky, podkolenky, ale členové již žádali čepice, rukávy, kraťasy a kalhoty.

Chystají se nějaké novinky? Co by mělo přijít na řadu? 

Jan Votava: Aktuálně žádný nový typ není v plánu. Nyní pracujeme na jednotném stylu a jasnější identifikaci klubu a jeho podporovatelů. Zaměřujeme se na to, aby se oblečení dostalo ke všem aktivním členům. Rozhodli jsme se proto, že alespoň část nákladů za oblečení hradíme členům z prostředků, které získáváme jinou cestou než od svých členů. Takto jsme prakticky ke všem závodníkům dostali čelenky a podkolenky. Zároveň bychom rádi, aby členové nosili klubové barvy i mimo OB, minimálně na sportovních akcích, ale i jinde, kde by mohli potkat další budoucí nadšence do OB.

Technicky vzato jste s O-RUN partneři v gardu zákazník – výrobce, ale když se podíváme třeba na sociální sítě, je vidět, že vás spolupráce asi docela baví. Jak to tak vznikne?

Jan Votava: Náš klub se intenzivněji začal rozvíjet až v posledních letech (zhruba od covidové doby). Náš tým se snaží nastavit činnost klubu tak, aby byla jeho činnost dlouhodobě udržitelná a nestála jen na pár lidech. Usilujeme prostě o dlouhodobý rozvoj. Stejným způsobem preferujeme dlouhodobou spolupráci s našimi partnery včetně O-RUN. Vzájemná podpora je pro takovou spolupráci nezbytně nutná. Sdílení úspěchu je ku prospěchu oběma stranám. Nelze ani zapomenout, že se vzájemně potkáváme na závodech nejen v rolích obchodních partnerů. A kdo by se nechtěl pochlubit svými úspěchy?

Radek Procházka; O-RUN: V případě KOBUL je ten příběh vlastně dost neobvyklý. Při začátku spolupráce jsme byli v kontaktu jen online a po telefonu. Vše dopadlo dobře a nějaký čas jsme si říkali, jak a kde ty dresy od nás asi běhají. Až mi jednou psal David (syn, kolega, společník ve firmě) z Polska z Ještědského žebříčku, že konečně viděl KOBULáky naživo a že ty dresy na nich vypadají fakt dobře. Kdo by to byl tehdy čekal, že budeme mít v současné době tak přátelské osobní vztahy a budeme tvořit společný obsah na sítě. Ale díky Danovi, Honzovi a aktivnímu pojetí uvnitř klubu je to skutečností a my se tak můžeme těšit na další roky spolupráce v roli partnerů i kolegů závodníků v lese.

Od hlavy až k patě od O-RUN.

Přijeďte na Czech O-Tour do Krušných hor, okuste organizaci KOBUL a zajděte do O-RUN zjistit, jak vybavit i váš klub.