Šumava: Jak to vidí mapaři?

4. 9. 2023

Mapa je hotová, tratě se staví, všechno se plánuje. Závěrečná série Kwak Czech O-Tour 2023 na Šumavě se blíží a my jsme se zeptali hlavních mapařů Jirky Vištejna a Zdendy Sokoláře na to, co vás v lese čeká a nemine. A jaké zvířecí obyvatele možná potkáte…

Jiří Vištejn

Je to pár dní zpátky, kdy jsi dokončil mapu pro Czech O-Tour u Kubovy Hutě. Na jaký terén se můžeme těšit? Přeci jen budeme běhat kousek od Boubínského pralesa.
Ano, Boubínský prales není daleko, avšak závodníci se nemusí bát, že by se závod odehrával v takovém lese, kde všechny procesy řídí pouze příroda. Závodníci se mohou těšit na les, kde lze běžet velice rychle, ale i na les, kde se kvůli hustotě porostu a občasným kamenným polím, nedá skoro jít. V mé části převažují spíše ty pomalejší pasáže. Místy borůvčí, pár sjezdovek, rozpadlé zídky, bažinky a meliorace, místy systémy průseků, tu a tam nějaký kamínek, i když s těmi kameny to asi nebude platit u mých milých kolegů.

Ty už jsi to naznačil, mapovali jste spolu se Zdendou Sokolářem téměř celý prostor, něco zmapoval i Honza Drbal. Kolik času jsi strávil v terénu ty?
Jee, to přesně nevím, nepočítám to. Ale dle dopočtu z družicových záznamů cca 150-170 hodin.
Jak probíhá takový den mapaře? Vím, že jsi mapoval i v zimě, z lesa jsi se často vracel až za tmy, navíc horské počasí asi ne vždy ukáže svou vlídnou tvář.
Za tmy jsem se vracel jen proto, že většinou spím, dokud se neprobudím a navíc musím občas vyřídit nějaký mail. A to se po návratu z lesa, kdy už se oči zavírají, smysluplně nedá. Takže za tmy jen proto, abych v lese také něco udělal… Jinak typický den mapaře: probuzení a podobné ranní peripetie – snídaně – příprava svačiny – mapování – návrat – vaření (ne vždy) – (při dlouhých zimních večerech kreslení) – spaní. Ano, na horách bývá počasí proměnlivější něž dole, ale pokud nebyl nějaký celodenní liják, tak se to nechalo odmapovat. Samozřejmě v tom listopadu padal sníh, nic moc. To pak záleží, pokud mrzne, tak je to ok a nechají se prolézat i hustníky. Pokud je vše mokré, tak jak se někde píše, se skafandrem možná. Naštěstí nebylo sněhu tolik, aby to nešlo vůbec.
Máš nějaký zážitek z mapování na Šumavě?
V listopadu jsem za soumraku zahlédl z nečekaného místa asi Dachstein. Jinak jsem Alpy ze Šumavy ještě neviděl.
Co místní fauna? Měl jsi tu čest potkat nějaké místní zvířectvo?
Občas jsem potkal nějakou vysokou,  jelení, zvěř. Jinak jsou ty lesy asi tak velké, že nikdo nikde. Prasata, srnčí, zajíci, nic. A když budete pečlivě hledat kontroly v zeleném, možná naleznete shoz, tedy paroží na zemi.

Zdeněk Sokolář

Jak bys charakterizoval zmapovaný prostor závodu?

Ten terén je typický horský terén s těžkou podložkou. Dělí se asi na tři základní typy. Vrcholové skalky a srázky s kamenitým svahem, pramenná údolí s bažinkami a potoky a zelenožluté horské mišmaše, které se mně zdají asi nejzábavnější.

Ty jsi mapoval tu nejvíce kamenitou část mapy. Co bude pro závodníky v šumavském terénu největší výzvou?
Ta kamenitá část je docela hustá, moc lidí tam asi běh nepředvede. Dejte si pozor na nohy , na kamenech to docela klouže. Je to tam v kombinaci s hustníky, klacky a  podrostem takovej morálovej terének. Celkově jsem v celém prostoru moc čistého rychlého lesa neviděl.

Máš nějaké statistiky zmapovaného prostoru?
Mapa má teď 4,2 km2, jinak já si nějaké statistiky nedělám, jen celkovou pracnost na kilometr. Tady to atakovalo 100 hodin na kilometr, což už je známka, že je to těžký. I když délky průseků by byly asi zajímavé, je jich tu opravdu hodně. (My jsme se koukli do ocadu a ten nám napočítal 373 srázů a kamenů, 77 kilometrů průseků a 20 kilometrů vodotečí.)

  • Mapa pro Czech O-Tour na Šumavě má provizorní název Obrovec podle stejnojmenného kopce, nejvyššího bodu mapy (1146 m n.n.).

Podělíš se s námi o nějakou historku z mapování na Šumavě?
Myslím, za mého pobytu se nic zvláštního nestalo. Nejlepší byl asi poslední den, kdy jsem stihl ještě splout s rodinou kousek Vltavy. Jo, a taky si dejte pozor, jak jedete rychle v Kubově Huti, nebo slíznete pokutu.

Stejně jako Jirky se i tebe zeptám na tamní faunu? Jaké obyvatele lesa jsi během mapování potkal?
V těch hustnících jsem viděl dost poflakujících se jelenů. Předpokládám, že v říjnu budou o dost živější :). Taky jsem se běžel podívat na pomník posledního zastřeleného vlka, paradoxně jsem byl letos upozorněn, ať si dám pozor na vlky. Spíše jen trochu ze srandy, ale nějaké smečky už v okolí jsou.